Naše prožité prázdniny v několika slovech...
Aneto styď se, nenapíšeš jsem ani to, že jste oslavili s Grimem narozeniny a nepochlubíš se, ani tím že jsi dokončila první ročník a začínají ti prázdniny ... Takže ještě jednou, Grimíno oslavil svoje čtvrté narozeniny, dáreček pro něho byl odjezd první den prázdnin za Baruškou a Kyruškou do Prostějova, odkud jsme jeli do Radíkova, kde proběhl zajímavý týden na agility táboře s Katkou a Bárou Lerlovic :)
Radíkov
Do Radíkova jsme jeli s Barči rodiči, jak katastrofická jízda to byla, to ani psát nebudu jen, že Grimík a Hrůzovic kufr bude zápas na celý život. Hned první den nás večer přivítala bouřka a tak to bylo snad každou noc a občas nám déšť pokazil i trénink. Večír jsme chodili na topinky se šunkou, jinak večeře a obědy jsme chodili do jídelny k „okýnku“, kde nám pan kuchař dával porce- přiměřené podle těla.
Ranní tréninky nás měla nestarost Kačka, věnovali jsme se hlavně gymnastice, protahování, práci na zemi a hraním si se psy. Večer jsme měli agi tréninky s Bárou na jízdárně, kde jsme se dělili o plac s koňáky, což považuji za úspěch, že Grimm vůbec běhal a nevěnoval se slintáním nad koňskými lejny a poštěkáváním na koně :D S Grimem jsme byli celý týden mimo a běhání nám vážně nešlo..
A počasí, jak jsem zmínila přes noc bouřky a přes den vedra, což nebylo zrovna skvělé, protože v okolí nebyla žádná voda, takže jsme museli pašovat psy do sprch. Naštěstí v půlce týdne přijeli zachránci a s Barčinými rodiči jsme se jeli vykoupat do Ameriky v Olomouci, málem bez jednoho člena výpravy (chudák Kyruška).
V týdnu se pořádali sranda závody, první disciplína byla obíhání kolem barelů, kde jsme s Grimíkem skončili na 4. nebo 5. místě :D v dalším běhu jsme si mohli vyzkoušet tuneliádu s cizími psy, já zas tolik cizího psa neměla, Baruška mi pučila Kyrušku se slovy „poběží jen se spolehlivými“, což mi bylo ctí :DD Říkala jsem si v duchu, jestli bude nějaký odvážlivec a zaběhne to s Grimem, pan Milam výzvu přijal a doběhli dokonce čistě (video ze sranda závodů)
Tábor byl fajn, hlavně že jsme tam byly s holky Zelinkovic J
____________________________
Rodičům jsem vůbec nechyběla, zato kdyby Grimík měl vlastní telefon, tak volají rovnou jemu, ale tolik se jim nestýskalo protože se chodili mazlit za berňandou Bellou, kterou měla mamka svěřenou do péče než se její páníčci vyčvachtají u moře..
Druhý den po příjezdu z tábora k nám přijela na tři dny moje spolužačka Renys a tak nesmělo chybět potrénování s Grimíčkem na překážkách.. Jezdily jsme na kolech, skuhraly jak nás bolí zadky z kol, grilovaly a tak podobně.
14.7 se konali neoficiální závody v Kácově a že to máme tak blízko, tak nesměla chybět moje účast (Grimína jsem pro tentokrát nechala zbaběle doma) zato se přihlásila Nikča s Keysy a zkusily si přípravu na budoucí závody, ale mají před sebou hodně práce... ale nebudu si hrát na chytráka to my s Grimínem toho máme taky hodně.. Jinak ještě jsem našla fotky z Hloubětína, zatím máme další polovinu července před sebou, tak lovu zážitků zdar!
_______________
Slovensko
Další taková větší/týdenní akce byla koncem července dovolená na Slovensku v Tatranským národním parku, kde jsme byli opět po boku Barči s Kyrou a našimi pořád se smějícími rodiči. Jezdili jsme se koupat do Liptovské Mary, byli jsme i v předražené Tatralandii, podívat se na naší starou chatu a na tůrách a procházkách kolem chaty, fotky jsou na rajčeti...
____________________________
LVT Prostějov
4. srpna jsme se těšánkovali na Legen..dary tábor v Prostějově, který se ukázal, že byl vážně legendární a doufám, že příští rok ve stejném složení se opět uvidíme. Kdyby jste se snad chtěli zeptat kdo organizoval tento tábor byla to Dáša Laníková a Péťa Častová/Zambová.
Naše ranní vstávání jsme občas přeškrtli na brzké dopolední a každodenní s láskou připravené snídaně od Dáši, které nám dělali radost po celý tábor, jsme s kručením v břichu po ránu s Baruš rády přivítaly.
Trénovalo se 2x denně a moc děkuji, že všichni měli na nás s Grimínem trpělivost a hlavně Pééétě (:D)protože, vysvětlovat mi správně provedenou otočku zády stojí vážně ohromný úsilí. Nejdříve jsme s Grimoušem vážně bojovali, ale májka ho udolala a pokračujeme v trénovaní i doma na májce a různých paštikách.
Ve volných chvílích jsme nedělali snad nic jiného než pletli hračky. S Baruškou jsme byli i v letním kině na Kocourovi v botách a na mém rok vysněném hambáči! (i po něm se mi bude stýskat!)
A naši pesani? Nevěřila bych, že ve stanu 1x1 metr se bude chtít Kyrušce okusovat Grimovi šlachy a samosebou Grimmíkovi šlapat po ostatních členů naší smečky. :) Na den nám Baruška odjela vydělávat, takže jsem měla na chvíli dva psy na starost, což byla parádička, dost jsem se "cejtila" :D
Také jsme měli menší seminářek o protahování a gymballech od Bětky Stehlíkové. Doma jsem to zkoušela zatím párkát a to když Grimm spal a nebo byl značně ospalý, ale myslím si, že se mu to začíná líbit a drží jak beran.
Na konci skvělého tábora by nesměli chybět závody-Pyrshep cup, což se mi moc líbilo, že jsem mohla přiložit ruku k dílu a pomoct jim. Mě se moc nestává, že bych mohla jen tak zapisovat časy a chovat se důležitě :D a chodit za rakouským rozhodčím a podávat mu tyčky při stavění parkurů, takže i když pršelo, tak zážitek to byl jedinečný (a aspoň jsem mohla vyndat mé poncho!) VIDEO
____________________________
Dále jsme zavítali párkrát za Peťou a Lakym do Ledče, jen letos jsme nešli jak pravidelně chodíme společně na Stvořidla, tak místo blond parťáků se odvážil Vítek, tam a zpátky pěší tůra to se jen tak u Víťase nevidí, ale měla jsem radost, že se dobrovolně "obětoval" :) krásné fotky od Peti
Radíkov
Do Radíkova jsme jeli s Barči rodiči, jak katastrofická jízda to byla, to ani psát nebudu jen, že Grimík a Hrůzovic kufr bude zápas na celý život. Hned první den nás večer přivítala bouřka a tak to bylo snad každou noc a občas nám déšť pokazil i trénink. Večír jsme chodili na topinky se šunkou, jinak večeře a obědy jsme chodili do jídelny k „okýnku“, kde nám pan kuchař dával porce- přiměřené podle těla.
Ranní tréninky nás měla nestarost Kačka, věnovali jsme se hlavně gymnastice, protahování, práci na zemi a hraním si se psy. Večer jsme měli agi tréninky s Bárou na jízdárně, kde jsme se dělili o plac s koňáky, což považuji za úspěch, že Grimm vůbec běhal a nevěnoval se slintáním nad koňskými lejny a poštěkáváním na koně :D S Grimem jsme byli celý týden mimo a běhání nám vážně nešlo..
A počasí, jak jsem zmínila přes noc bouřky a přes den vedra, což nebylo zrovna skvělé, protože v okolí nebyla žádná voda, takže jsme museli pašovat psy do sprch. Naštěstí v půlce týdne přijeli zachránci a s Barčinými rodiči jsme se jeli vykoupat do Ameriky v Olomouci, málem bez jednoho člena výpravy (chudák Kyruška).
V týdnu se pořádali sranda závody, první disciplína byla obíhání kolem barelů, kde jsme s Grimíkem skončili na 4. nebo 5. místě :D v dalším běhu jsme si mohli vyzkoušet tuneliádu s cizími psy, já zas tolik cizího psa neměla, Baruška mi pučila Kyrušku se slovy „poběží jen se spolehlivými“, což mi bylo ctí :DD Říkala jsem si v duchu, jestli bude nějaký odvážlivec a zaběhne to s Grimem, pan Milam výzvu přijal a doběhli dokonce čistě (video ze sranda závodů)
Tábor byl fajn, hlavně že jsme tam byly s holky Zelinkovic J
____________________________
Rodičům jsem vůbec nechyběla, zato kdyby Grimík měl vlastní telefon, tak volají rovnou jemu, ale tolik se jim nestýskalo protože se chodili mazlit za berňandou Bellou, kterou měla mamka svěřenou do péče než se její páníčci vyčvachtají u moře..
Druhý den po příjezdu z tábora k nám přijela na tři dny moje spolužačka Renys a tak nesmělo chybět potrénování s Grimíčkem na překážkách.. Jezdily jsme na kolech, skuhraly jak nás bolí zadky z kol, grilovaly a tak podobně.
14.7 se konali neoficiální závody v Kácově a že to máme tak blízko, tak nesměla chybět moje účast (Grimína jsem pro tentokrát nechala zbaběle doma) zato se přihlásila Nikča s Keysy a zkusily si přípravu na budoucí závody, ale mají před sebou hodně práce... ale nebudu si hrát na chytráka to my s Grimínem toho máme taky hodně.. Jinak ještě jsem našla fotky z Hloubětína, zatím máme další polovinu července před sebou, tak lovu zážitků zdar!
_______________
Slovensko
Další taková větší/týdenní akce byla koncem července dovolená na Slovensku v Tatranským národním parku, kde jsme byli opět po boku Barči s Kyrou a našimi pořád se smějícími rodiči. Jezdili jsme se koupat do Liptovské Mary, byli jsme i v předražené Tatralandii, podívat se na naší starou chatu a na tůrách a procházkách kolem chaty, fotky jsou na rajčeti...
____________________________
LVT Prostějov
4. srpna jsme se těšánkovali na Legen..dary tábor v Prostějově, který se ukázal, že byl vážně legendární a doufám, že příští rok ve stejném složení se opět uvidíme. Kdyby jste se snad chtěli zeptat kdo organizoval tento tábor byla to Dáša Laníková a Péťa Častová/Zambová.
Naše ranní vstávání jsme občas přeškrtli na brzké dopolední a každodenní s láskou připravené snídaně od Dáši, které nám dělali radost po celý tábor, jsme s kručením v břichu po ránu s Baruš rády přivítaly.
Trénovalo se 2x denně a moc děkuji, že všichni měli na nás s Grimínem trpělivost a hlavně Pééétě (:D)protože, vysvětlovat mi správně provedenou otočku zády stojí vážně ohromný úsilí. Nejdříve jsme s Grimoušem vážně bojovali, ale májka ho udolala a pokračujeme v trénovaní i doma na májce a různých paštikách.
Ve volných chvílích jsme nedělali snad nic jiného než pletli hračky. S Baruškou jsme byli i v letním kině na Kocourovi v botách a na mém rok vysněném hambáči! (i po něm se mi bude stýskat!)
A naši pesani? Nevěřila bych, že ve stanu 1x1 metr se bude chtít Kyrušce okusovat Grimovi šlachy a samosebou Grimmíkovi šlapat po ostatních členů naší smečky. :) Na den nám Baruška odjela vydělávat, takže jsem měla na chvíli dva psy na starost, což byla parádička, dost jsem se "cejtila" :D
Také jsme měli menší seminářek o protahování a gymballech od Bětky Stehlíkové. Doma jsem to zkoušela zatím párkát a to když Grimm spal a nebo byl značně ospalý, ale myslím si, že se mu to začíná líbit a drží jak beran.
Na konci skvělého tábora by nesměli chybět závody-Pyrshep cup, což se mi moc líbilo, že jsem mohla přiložit ruku k dílu a pomoct jim. Mě se moc nestává, že bych mohla jen tak zapisovat časy a chovat se důležitě :D a chodit za rakouským rozhodčím a podávat mu tyčky při stavění parkurů, takže i když pršelo, tak zážitek to byl jedinečný (a aspoň jsem mohla vyndat mé poncho!) VIDEO
____________________________
Dále jsme zavítali párkrát za Peťou a Lakym do Ledče, jen letos jsme nešli jak pravidelně chodíme společně na Stvořidla, tak místo blond parťáků se odvážil Vítek, tam a zpátky pěší tůra to se jen tak u Víťase nevidí, ale měla jsem radost, že se dobrovolně "obětoval" :) krásné fotky od Peti